Když banka řekne ne: Kde evropské malé a střední firmy hledají financování?

Hana Vítková, datum vydání: 13. 9. 2026

Když banka řekne ne: Kde evropské malé a střední firmy hledají financování? Problematika financování malých a středních firem není aktuální pouze ve světě, ale i u nás (Foto: Freepik)

Nejnovější data Evropské centrální banky nabízejí poněkud rozporuplný obrázek toho, jak dnes banky v Evropě přistupují k firemním úvěrům. Ve druhém čtvrtletí roku 2026 banky vykázaly čisté zpřísnění úvěrových standardů o 7 %. To je výrazně méně než 19 %, které očekávaly o tři měsíce dříve. Z tohoto pohledu se tedy podmínky pro poskytování úvěrů zhoršily méně, než banky samy předpokládaly.

Současně ale vzrostl počet zamítnutých žádostí o úvěr, a to ve všech kategoriích žadatelů. Banky navíc očekávají další zpřísnění úvěrových podmínek také ve třetím čtvrtletí. Nabízí se proto jednoduchá otázka: pokud banky podmínky zpřísnily jen mírně, proč odmítají stále více firem?

Odpověď je důležitá i pro investory zaměřené na soukromé úvěrování. Banka totiž nemusí firmu odmítnout pouze proto, že ji považuje za příliš rizikovou. Důvodem mohou být také interní limity pro určité odvětví nebo trh, vyšší kapitálové náklady nebo jednoduše skutečnost, že se bance menší úvěr ekonomicky nevyplatí posuzovat.

Firmy, které se následně obracejí na nebankovní poskytovatele financování, proto nemusí být automaticky slabými či problémovými dlužníky. Často jen nezapadají do úvěrového modelu konkrétní banky.

Jak vypadá úvěrový trh v Evropě

V červnu 2026 provedla Evropská centrální banka svůj pravidelný průzkum Bank Lending Survey, kterého se zúčastnilo 159 bank z eurozóny. Banky uvedly, že ve druhém čtvrtletí došlo k mírnému zpřísnění úvěrových standardů pro firmy včetně malých a středních podniků. Čisté saldo zpřísnění kleslo na 7 % z 10 % v prvním čtvrtletí. U dlouhodobých úvěrů byly podmínky přísnější, se saldem 7 %, zatímco u krátkodobých úvěrů činilo pouze 2 %.

Přestože tedy celkové zpřísnění nebylo nijak dramatické, banky začaly více žádostí o úvěr skutečně odmítat, zejména u menších firem. Čistý podíl zamítnutých žádostí vzrostl na 6 % oproti 3 % v prvním čtvrtletí. Jde o nejvyšší hodnotu od posledního čtvrtletí roku 2024. Zároveň se zdá, že malé a střední firmy stále častěji hledají jiné možnosti financování, protože jejich poptávka po klasických bankovních úvěrech dále klesá.

Bankám se ve druhém čtvrtletí také o něco zhoršily podmínky pro získávání vlastního financování. Složitější byl přístup na dluhové a peněžní trhy i k retailovým vkladům, zatímco podmínky pro sekuritizaci zůstaly zhruba beze změny. Právě zhoršení v oblasti retailového financování bylo nejvýraznější od konce roku 2024. Banky zároveň očekávají, že se podmínky v následujících třech měsících ještě zhorší.

Proč banka řekne malé nebo střední firmě „ne“

Zamítnutá žádost o úvěr nemusí automaticky znamenat, že má firma špatnou bonitu. Do konečného rozhodnutí banky často vstupuje několik dalších faktorů:

Ochota podstupovat riziko. Podle průzkumu ECB patří vnímání rizika a ochota bank toto riziko přijímat k hlavním důvodům zpřísňování úvěrových standardů. Rizika spojená s konkrétními odvětvími a firmami, včetně bonity samotného žadatele, přispěla ke zpřísnění čistým saldem 12 %. Celkový ekonomický výhled přidal dalších 11 %.
Expozice vůči určitému odvětví nebo trhu. Banka může nové úvěry omezit například v situaci, kdy už má v daném sektoru či na určitém trhu příliš vysokou expozici. ECB zjistila, že podmínky se nejvíce zpřísnily ve výrobních odvětvích vystavených cenám energií a geopolitickým rizikům, zejména v automobilovém průmyslu a energeticky náročných oborech.
Kapitálová a bilanční omezení. Náklady banky nekončí u částky, kterou klientovi půjčí. Do rozhodování vstupují také kapitálové požadavky, cena vlastního financování a kapacita bankovní bilance.
Velikost úvěru. Právě u malých a středních podniků může být tento faktor zásadní. Posouzení úvěru ve výši 200 tisíc eur může velkou banku stát téměř stejné úsilí jako posouzení úvěru za 5 milionů eur. Menší půjčka však při podobném množství práce přinese výrazně nižší výnos. I ekonomicky zdravá firma tak může být pro banku méně atraktivní jednoduše proto, že požaduje příliš malý objem financování.

Kam se přesouvá poptávka po financování

Také samotné malé a střední firmy už pociťují, že se podmínky financování zhoršují. Bankovní úvěry zdražují, jejich dostupnost klesá a rozdíl mezi tím, kolik peněz firmy potřebují a kolik jich dokážou získat, se zvětšuje.

Podle průzkumu SAFE Evropské centrální banky uvedlo ve druhém čtvrtletí roku 2026 celkem 43 % malých a středních firem, že se jim zvýšily úrokové sazby u bankovních úvěrů. V prvním čtvrtletí to bylo jen 24 %. Dalších 31 % podniků zaznamenalo vyšší poplatky a provize a 10 % čelilo přísnějším požadavkům na zajištění.

Výsledkem je také rostoucí mezera ve financování prostřednictvím bankovních úvěrů. U malých a středních podniků se zvýšila ze 3 % v prvním čtvrtletí na 5 % ve druhém.

Je ale důležité správně chápat, co tento údaj znamená. Neříká, že banky odmítly pět procent všech malých a středních firem. Ukazatel porovnává změnu potřeby bankovního financování se změnou jeho dostupnosti. Kladná hodnota tedy znamená, že potřeba úvěrů roste rychleji, než možnost je získat.

Externí kapitál však firmy potřebují dál. Pokud jsou bankovní úvěry dražší nebo hůře dostupné, část této poptávky se může přesunout k nebankovním poskytovatelům. Každý typ financování přitom řeší trochu jinou potřebu:

Factoring pomáhá uvolnit hotovost vázanou v nezaplacených pohledávkách.
Financování kryté aktivy umožňuje získat úvěr například proti zásobám nebo firemnímu vybavení.
Leasing může financovat nákup strojů bez potřeby klasického dlouhodobého bankovního úvěru.
Přímé úvěrování může nabídnout větší a individuálně nastavené financování v případech, kdy banka danou transakci nechce nebo neumí vhodně strukturovat.

Tyto alternativy ale nelze chápat jako levnou náhradu bankovního úvěru. Nebankovní poskytovatelé financování si zpravidla účtují vyšší cenu, protože pracují s klienty a transakcemi, které nemusí odpovídat rizikovému, kapitálovému nebo provoznímu modelu tradičních bank. Financování bývá také více specializované a často krátkodobější.

V praxi tedy nemusí alternativní financování klasický provozní úvěr vůbec nahrazovat. Firma může například využít factoring pro řízení pohledávek, leasing na nákup technologií nebo soukromý úvěr pro konkrétní expanzi či refinancování, zatímco běžnou provozní likviditu nadále řeší prostřednictvím banky.

Někde mezi tradičním financováním a soukromými úvěry stojí úvěrový crowdfunding. Platformy, jako je Maclear, propojují investory přímo s evropskými malými a středními firmami, které hledají financování svého podnikání. Tento model může otevřít přístup ke kapitálu i podnikům, které nezapadají do standardních bankovních kritérií. Součástí procesu přitom nadále zůstává prověření žadatele, posouzení zajištění a vyhodnocení rizika konkrétního projektu.

Co to znamená pro investory do soukromých úvěrů

Pro investory zaměřené na private credit představuje rostoucí mezera ve financování malých a středních firem příležitost, která má dvě stránky.

Na jednu stranu může menší dostupnost bankovních úvěrů znamenat více firem hledajících alternativní zdroje kapitálu. Poskytovatelé financování díky tomu získávají větší prostor jak při výběru jednotlivých projektů, tak při nastavování podmínek. Pokud bude poptávka dál převyšovat nabídku bank, budou si soukromí věřitelé moci lépe vybírat, koho financovat a za jakých podmínek.

Na druhou stranu ale větší počet žadatelů automaticky neznamená kvalitnější investiční příležitosti. Některé firmy stojí mimo preferované parametry bank kvůli svému odvětví, velikosti, regionu nebo jednoduše proto, že daný úvěr není pro banku ekonomicky zajímavý. Jiné jsou odmítnuty proto, že jejich úvěrová kvalita nesplňuje požadovaný standard.

Pokud soukromí poskytovatelé financování získávají klienty, které banky odmítly hlavně ze strukturálních důvodů, může jít o zajímavou příležitost. Pokud ale začnou ve větší míře přebírat firmy, které banky odmítly kvůli skutečně slabé bonitě, může s rostoucím objemem úvěrů růst i riziko nesplácení.

Příležitost proto nespočívá jen v tom převzít poptávku, kterou banky nejsou schopné nebo ochotné obsloužit. Klíčové je především zjistit, proč banka konkrétní firmě řekla ne.
Pro investory do soukromých úvěrů tak bude kvalita výběru dlužníků a důsledné posuzování jejich rizika důležitější než samotný počet nových žádostí o financování.

Další užitečné články

Co číst dále:

Jak vložit peníze na účet

Vložit peníze na váš účet můžete hned několika způsoby. V tomto článku vám ukážu hned několik možností, jak vložit peníze na účet.

Autor: Hana Vítková Datum: 16. 3. 2026

Zbývá jen pár dní: Termín pro změnu zdravotní pojišťovny se blíží

Termín pro změnu zdravotní pojišťovny se blíží – pokud chcete, aby vaše změna pojišťovny platila od 1. ledna, musíte podat žádost do konce září. Často se stává, že lidé odkládají podání, protože si nejsou jistí...

Autor: Hana Vítková Datum: 27. 9. 2025

Vyšší sazby ECB a dražší úvěry: Co čeká evropské firmy na podzim

Malé a střední firmy, které budou letos na podzim hledat financování, mohou narazit na méně příznivé podmínky než dříve. Úvěry pravděpodobně zdraží a banky mohou být při jejich schvalování opatrnější...

Autor: Hana Vítková Datum: 30. 9. 2026

Trhy jsou na historických maximech. Je vhodný čas prodávat, držet nebo nakupovat?

Trhy se v posledních týdnech drží okolo historického maxima, což přitahuje pozornost profesionálních investorů i absolutních laiků. Jak ale postupovat? Prodávat, držet nebo naopak nakupovat?

Autor: David Řezníček Datum: 6. 10. 2025

Podle čeho vybrat nebankovní půjčky pro podnikatele?

Nebankovní půjčky pro podnikatele nabízejí rychlejší a jednodušší sjednání než klasické bankovní úvěry. Často je možné je vyřídit kompletně online s minimem papírování.

Autor: Hana Vítková Datum: 16. 7. 2025

Investování do dluhopisů a dluhopisových fondů: Jaké jsou výhody i rizika?

Investice do dluhopisů patří mezi stále oblíbenější a zároveň konzervativnější způsoby, jak zhodnotit peníze. V principu jde o to, že půjčíte peníze státu nebo firmě, která vám na oplátku slíbí pravidelně vyplácet úroky.

Autor: Hana Vítková Datum: 13. 7. 2025

Hana Vítková

Profesně se věnuji oblastem financí a pojištění, ve kterých se řadu let aktivně vzdělávám. Mám odborné zkoušky v oblasti pojišťovnictví. Díky tomu dokážu nabídnout přehledné srovnání, které popisuje aktuální situaci na trhu. Vlastní mi jsou také cizí jazyky, využívám k…

Sdílet

Když banka řekne ne: Kde evropské malé a střední firmy hledají financování?

Jak vypadá úvěrový trh v Evropě

Kam se přesouvá poptávka po financování

Co to znamená pro investory do soukromých úvěrů

Co číst dále:

Hana Vítková

Uživatelské zkušenosti

Získejte odznak kvality

Když banka řekne ne: Kde evropské malé a střední firmy hledají financování?

Jak vypadá úvěrový trh v Evropě

Kam se přesouvá poptávka po financování

Co to znamená pro investory do soukromých úvěrů

Co číst dále:

Hana Vítková

Uživatelské zkušenosti

Nové recenze, srovnání a slevové kupóny na váš e-mail