Vyšší sazby ECB a dražší úvěry: Co čeká evropské firmy na podzim

Hana Vítková, datum vydání: 30. 9. 2026

Vyšší sazby ECB a dražší úvěry: Co čeká evropské firmy na podzim ECB si pro evropské firmy na podzim připravila změny (Foto: Freepik)

Malé a střední firmy, které budou letos na podzim hledat financování, mohou narazit na méně příznivé podmínky než dříve. Úvěry pravděpodobně zdraží a banky mohou být při jejich schvalování opatrnější.

Hlavním důvodem je další zpřísnění měnové politiky Evropské centrální banky. To přichází v době, kdy ekonomika eurozóny zůstává poměrně slabá a pro rok 2026 se očekává růst HDP pouze o 0,9 %.

Za současným růstem sazeb navíc nestojí přehřátá ekonomika, ale především energetický šok spojený s válkou na Blízkém východě. Vyšší sazby ECB se postupně promítají nejen do ceny bankovních úvěrů, ale mohou ovlivnit také jejich dostupnost.

Pro českého čtenáře je přitom důležité rozlišovat, že jde o vývoj v eurozóně a o sazby ECB. Čísla proto nelze automaticky vztahovat na celý český úvěrový trh. Pro evropské firmy a podniky pracující s eurovým financováním ale představují důležitý signál toho, jakým směrem se podmínky firemního financování vyvíjejí.

Pokud budou bankovní úvěry dražší nebo obtížněji dostupné, část malých a středních podniků se může začít více zajímat o jiné zdroje kapitálu.

Co ECB skutečně udělala

Evropská centrální banka letos zvýšila své klíčové úrokové sazby dvakrát. V červnu je zvedla o 25 bazických bodů a v září následovalo další zvýšení o stejnou hodnotu.

Od 16. září tak sazba vkladové facility činí 2,50 %, sazba pro hlavní refinanční operace 2,65 % a sazba mezní zápůjční facility 2,90 %.

Pro malé a střední firmy se tento krok může postupně projevit vyšší cenou úvěrů. Bankám totiž rostou vlastní náklady na financování a tyto vyšší náklady následně promítají do podmínek, které nabízejí klientům. Zároveň mohou při poskytování nových úvěrů pečlivěji posuzovat riziko.

Zářijové rozhodnutí ECB zároveň přineslo zvýšení inflačního výhledu pro následující roky. Prognóza inflace pro rok 2026 zůstala na 3,0 %, zatímco očekávání pro rok 2027 se zvýšilo z 2,3 na 2,5 % a pro rok 2028 z 2,0 na 2,1 %.

Právě další vývoj inflace může rozhodnout o tom, jak dlouho zůstanou náklady na financování zvýšené. Pokud budou cenové tlaky přetrvávat, bude mít ECB méně prostoru pro opětovné uvolnění měnové politiky. Banky mohou zároveň zůstat opatrnější nejen při nastavování úrokových sazeb, ale i při samotném schvalování nových úvěrů.

Základní sazba ECB je totiž pouze prvním článkem celého řetězce. Ovlivní náklady bank na financování, ty se následně promítnou do podmínek úvěrů a teprve poté se ukáže, zda firma potřebné peníze skutečně získá a za jakou cenu.

Pokud by sazby dál rostly, mohl by se tento řetězec ještě více utáhnout. Další zasedání ECB je naplánováno na 29. října. Podle údajů uvedených v původním článku trhy v době jeho přípravy počítaly přibližně s 58% pravděpodobností posunu sazby na 2,75 %.

Jak se vyšší sazby ECB projeví u firemních úvěrů

Zvýšení sazeb centrální banky se do financování malých a středních podniků promítá především třemi způsoby.

Cena úvěrů: Na změny měnové politiky ECB reaguje Euribor i další tržní referenční sazby. Banky zároveň upravují své úrokové sazby podle toho, jak se mění jejich vlastní náklady na financování. Nové úvěry i refinancování stávajících závazků proto mohou zdražit. U úvěru s pohyblivou sazbou a čtvrtletním přeceněním se může změna referenční sazby projevit u klienta už během několika měsíců.
Podmínky financování bank: Také samotné banky si musí opatřovat prostředky, ze kterých následně poskytují úvěry. Ve druhém čtvrtletí roku 2026 banky v eurozóně uváděly horší přístup k financování prostřednictvím dluhových cenných papírů, peněžních trhů a retailových vkladů. Pro třetí čtvrtletí navíc očekávaly další zhoršení. Pokud je financování dražší nebo obtížněji dostupné, dostávají se bankovní marže pod tlak a může klesat i objem peněz, které jsou banky ochotné půjčovat.
Schvalování úvěrů: Pokud se bankám zhorší podmínky financování, nemusí reagovat pouze vyššími úroky. Mohou také zpřísnit kritéria, podle kterých o úvěrech rozhodují. Firma pak může čelit požadavku na vyšší zajištění, banka jí nabídne nižší částku, než požadovala, nebo žádost úplně zamítne.

Tlak na financování byl vidět už před zvýšením sazeb

Situace se nezačala komplikovat až po zářijovém rozhodnutí ECB. Známky rostoucího tlaku na financování menších firem byly patrné už dříve.

Podle průzkumu SAFE Evropské centrální banky zaznamenalo ve druhém čtvrtletí roku 2026 zvýšení úrokových sazeb u bankovních úvěrů 43 % malých a středních podniků. V prvním čtvrtletí to přitom bylo 24 %.

Současně vzrostl podíl malých a středních firem, které skutečně požádaly o bankovní úvěr, ze 17 na 19 %. Ukazatel mezery ve financování prostřednictvím bankovních úvěrů přitom zůstal záporný.

Data tak ukazují prostředí, ve kterém zájem firem o financování přetrvává, zatímco samotné podmínky pro získání úvěru jsou postupně méně příznivé.

Banky navíc začaly častěji žádosti podniků odmítat. Podle průzkumu Bank Lending Survey za druhé čtvrtletí vzrostl čistý podíl bank, které zaznamenaly více zamítnutých firemních žádostí, ze 3 na 6 %. U malých a středních firem činil tento ukazatel 7 %.

U podniků jako celku šlo o nejvyšší hodnotu od posledního čtvrtletí roku 2024. Banky současně uváděly zpřísnění úvěrových standardů a další utažení očekávaly také ve třetím čtvrtletí.

Zářijové zvýšení sazeb tak přichází ve chvíli, kdy už bankovní trh začínal být při výběru klientů opatrnější.

Co to znamená pro nebankovní poskytovatele financování a investory

Vyšší úrokové sazby přinášejí nebankovním poskytovatelům financování a investorům zároveň příležitost i větší riziko.

Na jednu stranu mohou znamenat vyšší výnos u nově poskytovaných úvěrů. Současně se může rozšířit počet firem, které začnou hledat financování mimo tradiční bankovní sektor. Pokud je bankovní úvěr příliš drahý nebo se k němu firma vůbec nedostane, může začít hledat alternativu.

Vyšší sazby však současně znamenají, že financování je dražší i pro samotného dlužníka. Úrokové platby ukrajují větší část firemního cash flow a podnikům zůstává méně prostoru na zvládnutí případného poklesu tržeb, růstu nákladů nebo jiných nečekaných výdajů.

S tím zároveň roste riziko opožděných splátek a v krajním případě i nesplácení.

Tento efekt se ještě zesiluje ve chvíli, kdy banky začnou zpřísňovat úvěrová kritéria. Ve snaze omezit vlastní riziko mohou snížit nabízenou částku, požadovat vyšší zajištění nebo odmítnout žádost, která už nesplňuje jejich interní pravidla.

Z bankovního financování se tak mohou dostat i jinak životaschopné firmy.

Důvodem nemusí být problém se samotným podnikáním. Firma může mít například nedostatečné zajištění, působit v odvětví, ve kterém už banka nechce dále zvyšovat svou expozici, požadovat příliš malou částku nebo potřebovat splatnost, která nezapadá do úvěrového modelu konkrétní banky.

Ani jeden z těchto důvodů automaticky neznamená, že je daný podnik slabý nebo neschopný své závazky splácet.

To zároveň mění skladbu firem, které se obracejí na nebankovní poskytovatele financování.
Část z nich budou tvořit podniky, které skutečně mají problémy se splácením dluhů. Vedle nich se ale objeví i firmy, jejichž podnikání zůstává životaschopné, pouze už nezapadají do kritérií tradičních bank.

Platformy úvěrového crowdfundingu, které kladou důraz na důkladné prověřování žadatelů, jako například Maclear, mohou investorům pomoci tyto situace lépe rozlišit. Ještě před nabídnutím konkrétní investiční příležitosti totiž posuzují jak samotného dlužníka, tak podmínky konkrétního úvěru.

Riziko investora lze snižovat několika způsoby.

Analýza cash flow například ukáže, zda podnik vytváří dostatek peněz z běžné činnosti na splácení úroků i jistiny. Výše zadlužení a stávající závazky zase napoví, kolik dalšího dluhu je firma schopná bezpečně unést.

Důležitou roli může hrát také zajištění. Pokud dlužník přestane splácet, může zastavený majetek představovat možnost, jak alespoň část vložených prostředků získat zpět. Jeho skutečná hodnota však závisí na druhu aktiva, jeho likviditě i právním nastavení zajištění.

Dalším nástrojem jsou limity LTV, tedy poměr výše úvěru k hodnotě zastaveného majetku. Pokud zůstane výše půjčky dostatečně pod hodnotou zajištění, může to pomoci snížit případnou ztrátu při problémech dlužníka.

Co sledovat dál

Další důležité signály přijdou jak od Evropské centrální banky, tak ze samotného úvěrového trhu.

Nejbližší rozhodnutí ECB o úrokových sazbách je naplánováno na 29. října.
Říjnový průzkum Bank Lending Survey následně ukáže, jak banky ve třetím čtvrtletí měnily své úvěrové standardy, jak se vyvíjela poptávka po úvěrech a kolik žádostí bylo odmítnuto.

Další průzkum SAFE pak nabídne širší pohled ze strany samotných malých a středních podniků – tedy jak firmy vnímaly změny ceny úvěrů, jejich dostupnost a možnosti získat potřebné financování.

Teprve kombinace těchto údajů ukáže, zda se přísnější měnová politika ECB promítne především do dražších úvěrů, nebo zda povede také k výraznějšímu omezení jejich dostupnosti.

Další užitečné články

Co číst dále:

Zdravotní pojištění pro OSVČ v roce 2026

Podnikání přináší svobodu, ale také zodpovědnost v podobě povinných odvodů. Zdravotní pojištění je pro každého živnostníka neúprosnou položkou v rozpočtu, která se navíc s každým novým rokem mění v závislosti na...

Autor: Martin Svátek Datum: 30. 3. 2026

Operativní leasing na elektromobily

Auto na operační leasing nemusí jezdit jen na benzin nebo naftu. Mnoho leasingových společností má v nabídce také elektromobily a hybridy.

Autor: Jana Skálová Datum: 18. 9. 2025

Refinancování hypotéky – proč a jak refinancovat? Kvůli ušetření peněz!

Jak správně refinancovat, na co si dát pozor a na co se zaměřit? Pojďme si společně projít základní kroky a postup refinancování hypotečních úvěrů.

Autor: Hana Vítková Datum: 12. 7. 2025

Investování do zlata jako hedge proti volatilitě pro aktivní investory

Investování do zlata dává největší smysl tehdy, když není bráno jako rychlá spekulace, ale jako promyšlená část řízení rizika. Trader, který sleduje akcie, měny, komodity nebo kryptoměny, často pracuje s likvidními…

Autor: Martin Svátek Datum: 19. 5. 2026

Co je povinné ručení a jak vybírat

Povinné ručení je zákonné pojištění, které má povinnost uzavřít každý provozovatel motorového vozidla. Bez něj totiž není možné vyjet s automobilem na veřejné komunikace.

Autor: Hana Vítková Datum: 11. 6. 2026

Půjčka ve zkušební době – Kde vám půjčí?

Nastoupili jste do nové práce a potřebujete si půjčit? V bankách to bude nejspíš problém. Naštěstí existují společnosti, které vám půjčí, i když jste právě nastoupili do nového zaměstnání.

Autor: Hana Vítková Datum: 8. 9. 2025

Hana Vítková

Profesně se věnuji oblastem financí a pojištění, ve kterých se řadu let aktivně vzdělávám. Mám odborné zkoušky v oblasti pojišťovnictví. Díky tomu dokážu nabídnout přehledné srovnání, které popisuje aktuální situaci na trhu. Vlastní mi jsou také cizí jazyky, využívám k…